Mapa Rakouska-Uherska z roku 1890, kde je už viditelná řada tratí, jak je známe v dnešní době, byť jednokolejných.
Jak se stavěli a kdy poprvé otevřeli k provozu tratě v Rakousku – Uhersku?
| Datum | trať |
| 13.11.1837 | Vídeň, Florisdorf – Deutsch Wagram (začátek Severní dráhy císaře Ferdinanda) |
| 07.03.1839 | Vídeň, Meidling – Graz |
| 10.06.1843 | Graz – Spielfeld Strass |
| 13.06.1843 | Bruck a.d. Mur – Klagenfurt |
| 21.09.1844 | Klagenfurt – Villach |
| 21.10.1844 | Gloggnitz – Mürzzuschlag – Bruck an der Mur – Graz – Marburg – Cilli – Laibach – Terst |
| 05.03.1845 | Villach – Udine |
| 01.09.1845 | Vídeň – Brno – Praha – Děčín (Severní dráha císaře Ferdinanda) |
| 03.01.1848 | Udine – Milano |
| 07.03.1850 | Vídeň – Budapešť |
| * 1857 | České Budějovice – Linz – Gmunden (stavěna, jako úzkorozchodná trať, 1869 – 1871 přestavěna na normálně rozchodnou) |
| 16.05.1858 | Salzburg – Wörgl |
| 24.11.1858 | Innsbruck – Kufstein |
| 15.12.1858 | Vídeň – Linz |
| 16.12.1858 | Wörgl – Innsbruck |
| 01.09.1859 | Linz – Lambach |
| 12.08.1860 | Vídeň – Linec – Salzburg (železnice císařovny Alžběty) zestátněna 1884 |
| 20.12.1860 | Penzing-St. Veit – Maxing – Hetzendorf |
| 01.09.1861 | Wels – Passau – Mnichov |
| * 1867 | Brennerbahn – most skrze Brenner |
| 06.12.1869 | Kolín – Golčův Jeníkov |
| 29.10.1870 | Kolín – Mladá Boleslav |
| 20.12.1870 | Neumarkt-Kallham – Braunau am Inn |
| 21.12.1870 | Velký Osek – Ostroměř |
| 21.12.1870 | Poříčí u Trutnova – Kunčice nad Labem |
| 21.12.1870 | Golčův Jeníkov – Havlíčkův Brod (Německý Brod) |
| 25.01.1871 | Havlíčkův Brod (Německý Brod) – Jihlava (Iglau) |
| 23.04.1871 | Jihlava – Znojmo (Iglau – Znaim) |
| 01.06.1871 | Havlíčkův Brod – Pardubice |
| 01.06.1871 | Ostroměř – Pelsdorf |
| 01.07.1871 | Braunau – Simbach |
| 01.07.1871 | Jedlesee – Stockerau (zkutečné otevření až 26.7.1841, provozováno bez licence) |
| 15.07.1871 | Salzburg – Hallein |
| 01.10.181 | Pelsdorf – Vrchlabí |
| 01.11.1871 | Znojmo – Stockerau |
| 01.12.1871 | Summerau – České Budějovice |
| 01.05.1872 | Maxing – Kaiser-Ebersdorf |
| 06.11.1872 | Svatý Valentin – Summerau |
| 10.09.1873 | Steindorf – Aching – Braunau |
| 1873 | St. Valentin/Amstetten–Selzthal–Leoben/Tarvisio (Rudolfsbahn) zestátněna 1884 |
| 20.12.1873 | Linz – Gaisbach-Warberg |
| 06.08.1875 | Hallein – Bischofshofen – Wörgl |
| 06.08.1875 | Bischofshofen – Selzthal |
| 23.10.1877 | Holzleithen – Thomasroith |
| 1879 | Mürzzuschlag – Neuberg |
| 1879 | Unter Drauburg – Wolfsberg |
| 1883 | Schwechat – Mannersdorf |
| 28.06.1883 | Hütteldorf – St. Veit |
| 1892 | Siemmering |
| 05.07.1905 | Badgastein – Spittal ad Drau (Tauer bahn) zestátněna 1918 |
kkStB byla zestatněna roku 1884, která provozovala trať z Vídně do Mnichova, Salzburgu a Českých Budějovic. Po roce 1915 začalo rozšíření tratě na 2 koleje
Rudolfsbahn s nucenou správou od roku 1880, roku 1884 zestátněna
Tauer bahn po první světové válce zestátněna pod státní ÖBB, jako všechny tratě provozované v novém Rakousku po rozpadu Rakouska-Uherska
Všechny páteřní tratě se od roku 1901 postupně elektrifikovaly a zvícekolejnily. První světovou válkou se všechna modernizace tratí a jejich elektrifikace zastavila, někde byla zničena válkou a budovala se zcela znovu. To mělo přímý vliv na tratě ve Vídni, které doznaly změn a začali se propojovat.
* přesné datum nebylo zjištěno, uvádí se více dat v daném roce
Pro porovnání se můžete také podívat na mapu tratí v Rakousku v roce 2012. Autorem mapy je Boris Chomenko Drawing.
Zdroj dat ÖBB